Abbildungen der Seite
PDF
EPUB

ης

δία το Μαρκίδ πρὸς τοῖς κόλποις ἔχεσαν, ἐν κύκλῳ περιςήσασα τὰς γυναίκας αὐτῆς. Αὐταί γὲ ἡμᾶς, εἶπεν, ὦ Οὐολυμνία και σὺ Οὐεργιλία, γυναῖκες ἥκομεν πρὸς γυναῖκας, ὅτε βολῆς ψηφισά μένης, ἔτ ̓ ἄρχοντος κελεύσαντος, ἀλλ ̓ ὁ Θεὸς ἡμῶν, ὡς ἔοικεν, οἶκε πείρας την ἱκετείαν, ὁρμὴν παρέςησε δευρί τραπέθαι πρὸς ὑμᾶς καὶ δεηθῆναι σωτηρίαν μὲν αὐτοῖς καὶ τοῖς ἄλλοις πολίταις, ὑμῖν δὲ πειθείσαις ἐπιφανεσέραν φέροντα δόξαν, ἧς αἱ Σαβίνων δυγατέρες ἔχον, εἰς φιλίαν καὶ εἰρήνην ἐκ πολέμων συναγαγέσι πατέρας καὶ ἄνδρας δεῦτε πρὸς Μάρκιον ἴὅσαι μεθ ̓ ἡμῶν, συνάψαθε τῆς ἱκετη ρίας, καὶ μαρτυρήσατε τῇ πατρίδι μαρτυρίαν ἀληθῆ καὶ δικαίαν, ὅτι πολλὰ πάχεσα κακῶς, ἐδὲν ἔτ ̓ ἔπραξε δεινὸν, ἔτ ̓ ἐβέλευσε περ βὶ ὑμῶν δι ̓ ὀργὴν, ἀλλ ̓ ἀποδίδωσιν ὑμᾶς ἐκείνῳ κἂν μηδενὸς τυγχά ναν μέλλῃ τῶν ἐπιεικῶν. ταῦτα τῆς Οὐαλερίας επέσης, ανηβόησαν αἱ λοιπαὶ γυναῖκες, ἡμείψατο δὲ ἡ Οὐολυμνία. Καὶ τῶν κοινῶν ἡμῖν συμφορῶν, ὦ γυναῖκες, ἴσον μέτεςι, καὶ ἰδίᾳ πράττομεν και μῶς, ἀπολέσασαι τὴν Μαρκία δόξαν καὶ ἀρετὴν, τὸ σῶμα δ ̓ αὐτῷ τοῖς τῶν πολεμίων ὅπλοις φερόμενον μᾶλλον, ἢ σωζόμενον, ἐφορῶς σαι. μέγισον δ ̓ ἡμῖν τῶν ἀτυχημάτων ἐςὶν, εἰ τὰ τῆς πατρίδος ὅπως ἐξηπθένηκεν, ὡς ἐν ἡμῖν ἔχειν τὰς ἐλπίδας. ἐκ οἶδα γάρ, εἴ τι να ποιήσεται λόγον ἡμῶν ἐκεῖνος, εἴ γε μηδένα ποιείται τῆς πατρίς δος, ἣν καὶ μητρὸς καὶ γυναικὸς καὶ παίδων προετίμησεν. ὁ μὴν ἀλλὰ χρῆθε ἡμῖν λαβᾶσαι, καὶ κομίζετε πρὸς ἐκεῖνον, εἰ μηδὲν ἄλλο, τοῖς ὑπὲρ τῆς πατρίδος ἱκεσίαις ἐναπνοπνεῦσαι δυναμένας.

ως

Ἐκ τέτε, τά τε παιδία καὶ τὴν Οὐεργιλίαν αναςήσασα, μια τὰ τῶν ἄλλων γυναικῶν ἐβάδιζεν εἰς τὸ ςρατόπεδον τῶν Οὐολέσκους ἡ δ' ὄψις αὐτῶν τό τ' οἰκτρὸν, καὶ τοῖς πολεμίοις ἐνεποίησεν αἰδὼ καὶ σιωπήν, ἔτυχε δ' ὁ Μάρκιος ἐπὶ βήματος καθεζόμενος μετὰ τῶν

ήγε

ἡγεμονικῶν. ὡς ἂν εἶδε προσιέσας τὰς γυναῖκας, ἐθαύμασεν ἐπιγνές δὲ τὴν γυναῖκα πρώτην βαδίζεσαν, ἐβέλετο μὲν ἐμμένειν τοῖς ἀτρέπτοις ἐκείνοις καὶ ἀπαραιτήτοις λογισμοῖς· γενόμενος δὲ τῷ πάθος ἐλάττων, καὶ συνταραχθεὶς πρὸς τὴν ὄψιν, ἐκ ἔτλη καθεζομένω προσελθεῖν, ἀλλὰ καταβὰς θᾶττον ἢ βάδην. καὶ ἀπαντήσας, πρώτ την μὲν ἠσπάσατο τὴν μητέρα καὶ πλῶςον χρόνον, ἔτι δὲ τήν γυναίκα καὶ τὰ τέκνα, μήτε δακρύων ἔτι, μήτε το φιλοφρονείται φειδόμε νος, ἀλλ ̓ ὥσπερ ὑπὸ ρεύματος φέρεται σε πάθος ἑαυτὸν ἐνδεσ διχώς.

ais

Ἐπεὶ δὲ τότων ἄδην εἶχε, καὶ τὴν μητέρα βαλομένην ήδη λότων άρχειν ήσθετο, τὸς τῶν Οὐολέσκων προβάλεις παρατησάμενος, ἤκεσε τῆς Οὐολυμνίας τοιαῦτα λεγέσης Ὁρος μέν, ὦ παῖ, καν αὐταὶ μὴ λέγωμεν, ἐπῆτι καὶ μορφῇ τῶν ἀθλίων σωμάτων τεχ μαιρόμενος, οἵαν οἰκερίαν ἡμῖν ἡ σὴ φυγὴ περιεποίησε. λόγισαν δὲ εν, ὡς ἀτυχέςαται πασῶν ἀφίγμεθα γυναΐκων, αἷς τὸ ἥδισον θέα μα, φοβερώτατον ἡ τύχη πεποίηκεν, ἐμοὶ μὲν υἱὸν, ταύτη δ ̓ ἄνδρα τοῖς τῆς πατρίδος τείχεσιν ἰδῶν ἀντικαθήμενον. ὁ δ ̓ ἔςι τοῖς ἄλλοις ατυχίας πάσης και κακοπραγίας παραμύθιον, εύχεαι θεοίς, ἡμῖν ἀπορῶτατον γέγονεν, ὃ γὰρ οἷόν τε καὶ τῇ πατρίδι νίκην ἅμα · καὶ τοὶ σωτηρίαν αἰτεῖσθαι παρὰ τῶν θεῶν. ἀλλ ̓ ἅ τις ἂν ἡμῖν κα παράσαιτο τῶν ἐχθρῶν, ταῦτα τοῖς ἡμετέροις ἔνεςιν εὐχαῖς, ἀνάγ κη γὰρ, ἢ τῆς πατρίδος, ἢ σε σέρεθαι γυναικὶ σῇ καὶ τέκνοις, ἐγὼ δ ̓ ἐ περιμενῶ ταύτην μὴ διαιτῆσαι τὴν τύχην ζώσῃ τὸν πόλεμον αλλ' εἰ μὴ σε πείσαιμι φιλίαν καὶ ὁμόνοιαν διαφορᾶς καὶ κακῶν θέμενον, ἀμφοτέρων γενέθαι εὐεργέτην μᾶλλον, ἢ λυμεῶνα τῶν ἑτέ των, ὅτω διανοῦ καὶ παρασκεύαζε σεαυτὸν, ὡς τῷ πατρίδι μη

προσμέν

[ocr errors]

προσμίξαι δυνάμενος, πρὶν ἢ νεκρῶν ὑπερβῆναι τὴν τεκᾶσαν. ἐ γὰρ ἐκείνην με δὲν τὴν ἡμέραν αναμένειν, ἐν ᾗ τον υἱὸν ἐπόψομαι θριαμβευόμενον ὑπὸ τῶν πολιτῶν, ἢ θριαμβεύοντα κατὰ τῆς παρ τρίδος. εἰ μὲν ἐν ἀξιῶ σὲ τὴν πατρίδα σῶσαι Οὐολέσκες απο· λέσαντα, χαλεπή σοι καὶ δυσδιαίτητος, ὦ παῖ, πρόκειται σκέτ ψις. ὅτε γὰρ διαφθείραι τις πολίτας καλὸν, ἔτε τις πεπιςευκότας προδόναι δίκαιον. τον δ' απαλλαγὴν κακῶν αἰτέμεθα, σωτήριον μὲν ἀμφοτέροις ὁμοίως, ἔνδοξον δὲ καὶ καλὴν μᾶλλον Οὐολέσκοις, ὅτι τῷ κρατῶν δόξασι διδόναι τα μέγιςα των αγα θῶν, ἐχ ἧττον λαμβάνοντες, εἰρήνην καὶ φιλίαν, ὧν μάλισα μὲν αἴτιος ἔση γινομένων, μή γινομένων δὲ μόνος αἰτίαν ἕξεις παρ' ἀμφοτέροις, άδηλος δ ̓ ἂν ὑ πόλεμος τότ ̓ ἔχει πρόδηλον, ότι σοὶ νικῶντι μὲν ἀλάςορι τῆς πατρίδος είναι περίεσιν ἡττώμενος δε δόξεις ὑπ ̓ ὀργῆς εὐεργέταις ἀνδράσι καὶ φίλοις τῶν μεγίσων συμφορῶν αἴτιος γεγονέναι.

Ταῦτα τῆς Οὐολυμνίας λεγέσης ὁ Μάρκιος ἠκροᾶτο μην δὲν ἀποκρινόμενος. ἐπεὶ δὲ καὶ παυσαμένης, εἰς ήκει σιωπῶν που λύν χρόνον, αὖθις ἡ Οὐολυμνία· Τί σιγάς, εἶπεν, ὦ παῖς πόν Ἱερὸν ὀργῇ καὶ μνησικακία πάντα συγχωρῶν καλόν; " καλὸν δὲ μητρὶ χαρίσαθαι δεομένη περί τηλικέτων; ἢ τὸ μεμνήθαι περ πονθότα κακῶς ἀνδρὶ μεγάλῳ προσήκει, τὸ δ ̓ εὐεργεσίας, αἷς εὐεργεθενται παῖδες ὑπὸ τῶν τεκόντων, σέβεσαι καὶ τιμῶν, ἐκ ἀνδρὶς ἔργον ἐςὶ μεγάλα καὶ ἀγαθό; καὶ μὴν ἔδενὶ μᾶλλον ἔτρεπε τηρῶν χάριν, ἢ σοι, πικρῶς ἔτως αχαρισίαν ἐπεξιόντι. καίτοι παρὰ τῆς πατρίδος ἤδη μεγάλας δίκας απείληφας, τῇ μητρὶ δ ̓ ἐδεμίαν χάριν ἀποδέδωκας, ἦν μὲν ἦν ὁσιώτατον ἄνευ

τινός

di questa afferzione vegganfi que' paralelli che in alcune note agl' Idilj io ho iftituiti fra alquanti palli analoghi di Teocrito e di Gelsner. Quefti in oltre pone la scena delle fue paftorali in una età in cui la semplicità de' Coftumi e la ristrettezza delle idee erano ancora maggiori; e finalmente ha fcritto almeno fei volte più cofe paftorali di Teocrito e di Virgilio. Io vorrei poter dare un nome men duro che quello d'ingiuftizia alle cenfure fatte al noftro autore; non fo per altro fe tutti così vorranno.

Ma ficcome io mi propongo ora di elaminarlo come artista, mi farò pure contro alle ftelle accufe anche fenza volerlo; perocchè verrò parlando di bel nuovo dello fcrittore riguardato in un altro afpetto, pel concorfo cioè ch' ebbefi in lui delle due arti forelle poesia e pittura. Svolgerò poi alcun poco questi rapporti,

Gelsner incife e dipinfe. Io non dirò ch' egli abbia incifo e dipinto colla prodigiofa felicità con 'cui fcrifle. Forfe l'avere incominciato tardi, cioè alla età di trent'anni, a metter mano alla efecuzione, può avergli impedito o attenuato l'acquisto di una certa sveltezza; può averlo invitato a pallar fopra a certe parti elementari di studio, nelle quali è bisogno di una metodica gradazione che a' giovani è prescritta, e che gli uomini maturi conoscono opportuna e non soffrono.

Certo è però che ne fuoi paefetti innamora foprat tutto la limpida evidenza della verità; e nelle fue ftampe riluce un gufto di antico e un aria di femplicità da cui risulta quel tutto infieme; a cui gli artisti darebbero il nome di partito elegante, e che ha il potere d'invaghir di maniera che per ello anche i giudici più feveri perdonano facilmente le molte mancanze di morbidezza e di finitezza; ei meno feveri poi fi accorgono appena delle mancanze.

Converrebbe ch' io qui prefentafli un catalogo ragionato de' suoi quadri, ad agevolare altrui l'applicazioBeifp. Samml. 8.B. 2. Abth.

[ocr errors]

ne de' pregi onde fono rispettivamente distinti. Anzi converrebbe averli fott' ochio, onde poter dichiarare con fondamento questo pittore ficcome lo han già dichiarato estimatori eccellenti, diligentiffimo fenza cader nell' affettazione di contornare minutamente ogni fronda, di diftinguere ogni faffolino, di variare tutti i rifalti delle rupi; fantastico fenza abufare della facoltà di accozzare insieme le varie fpecie del bello campestre; pronto a trar profitto da tutto ciò che puo dar lume a' suoi quadri, o fpargervi le vaghezze del contrasto; facendo si che ora i rifleffi di una limpid' acqua, ora i raggi folari che fquarciano una nuvola diano rilievo alle parti lontane, e senza punto nuocere all' armonia, le pongano in contrasto colle vicine. E farà egli tacciato di uniformità, allorchè ne' dipinti del pari che ne' poemi si distingue per l'infinita varietà degli aspetti della natura, allorchè ricopia e rabbelliffce gli effetti delle diverse parti del giorno; allorchè varia in tante e sì bizzarre e sempre naturali maniere i gruppi degli alberi, i piegamenti de' rami, la disposizione de' fiti, e il degradamento e la mescolanza dell' orrido col ridente, del felvaggio col culto, del fublime coll' umile; allorchè perfine con tratti originalmente animati rinnova la vita agli efferi più vecchi e smarriti, quafi a quel modo che la ruggiada rinnova la freschezza de' boschi e de' prati?

Il difetto fu cui non si può chiuder gli occhi ne' fuoi dipinti, fi è quello di effere fparfi di figure. Non avea per queste abbastanza felice la mano: e gl' intimi amici fuoi cercarano più volte di correggerlo fu quefto punto. Vedea al pari di effi, ma non avea cuore di defiftere: primieramente sperava a forza di essercizio e di diligenza di attenuare ogni di più questo difetto, se non distruggerlo; in fecondo luogo non sapea indurfi a ricopiare la natura fifica fenza animarla alcun poco per via

« ZurückWeiter »